Norsko | POSLEDNÍ ČLÁNEK?

Už moc nepíšu, že? Jednak není tolik času, pak jsem teď trávila spoustu času u počítače nad psaním eseje, a pak už taky nikam moc nejezdíme. Jednak je pořád tma, a pak mám příští týden první zkoušku... Jak jsem zjistila, tak máme jen jeden daný termín a opravné termíny neexistují.  Můžu si akorát předmět zapsat znovu další semestr. Výsledky se dozvíme až v lednu. Vlastně vůbec nevím, co se stane, když nějakou zkoušku neudělám. Že by mě donutili přijet na jaře na opravu? To by byla smůla :-).

Sluníčko tu dnes vychází 8:57, zapadá 15:09. Na můj vkus je to už trochu moc. Když ještě není ani v 9 pořádně světlo, vůbec se mi nechce vstávat. Když jedu na odpolední přednášku, tak zásadně s čelovkou. Aby se tu dalo žít, člověk musí ingorovat tmu i počasí. Poměrně běžně tu člověk po tmě v děšti potkává cyklisty nebo běžce. Děti ve školce jsou pořád venku. Když prší, stejně se ráchají venku v pláštěnkách. Snaží se je naučit od mala, že déšť není nic špatného.

Tenhle podzim je ale naprosto vyjímečný, co se týče počasí. Loni touhle dobou byl metr sněhu a -20°C. Sníh napadl už někdy v říjnu. Teď je tu pořád nad nulou a často i tepleji než v Čechách. Je to sice fajn, že pořád můžu jezdit na kole, ale už by to ten sníh chtělo. Noviny jsou každý den plné rekordů, nejtepleji od roku 1924. Norové hrozně rádi mluví o počasí. Pořád.

Včera jsem jela do bazénu (chtěla jsem vyzkoušet kajakpolo). Nemohla jsem ho najít, tak jsem tu poprvé jsem tu použila větu "Hi, do you speak English?". Nevím, co mě to napadlo, už to nikdy neudělám. Pán a paní se zatvářili pobaveně, následoval výraz "Jasně že jo, spadli jsme snad z Marsu?". Pak mi poradili. Nojo, já vím, že všichni umíte, jen mi přišlo blbý na vás hned vypálit anglicky... Nakonec jsem jim ještě řekla Tusen takk. a Ha det bra. (Děkuju a nashledanou), čím jsem je dodělala :-). Kajakpolo nebylo, špatně jsem to z internetových stránek pochopila. Tak snad příště, když už vím, kde je bazén. Hodinová projížďka po deštivém nočním Trondheimu taky nebyla špatná...

Věděli jste, že na internetu se dá najít roční příjem kteréhokoliv Nora? Klidně si můžete najít krále Haralda a zjistit, kolik vydělává.

Vůbec se tu neplatí v hotovosti, všechno se platí kartou. V září jsem tu byla na Indickém festivalu a ve škole byla ochutnávka jídel. Ve dveřích u jídelny jsme měli platit dvacku, na což tu měli připravený přenosný terminál. Jen tu skvělou kartu, kterou jsme si museli pořídit, abychom dostali peníze od ERASMU, tu moc neberou.  Upřímně nechápu, proč nám to nemohli poslat na náš účet...

Každý norský student dostává půjčku 90 000NOK na rok, která pokryje všechny jejich výdaje. Pokud každý semestr splní všechny zkoušky, zaplatí časem zpátky jen čtvrtinu. Mají tu školné, 400NOK na semestr, což je sranda a je to pro organizaci, která řeší ubytování. Žádný Nor nebydlí během studií doma, protože jsou "placeni" a taky většinou nemají rodinu v místě univerzity.

Jo a možná už jsem pochopila, proč není Norsko v EU. Všechno je tu drahé, jídlo je drahé, aby se farmáři uživili. Kdyby byli v EU, otevřel by se obchod a všichni by začali kupovat levné produkty ze zahraničí a místní farmáři by se neuživili. Já ale ekonomice nerozumím ani trochu, tak nevím, jestli je to pravda.

A tady se můžete podívat na video z výletu na Hognabu. Zase to vytvořil Achim. Je to místy trochu dokumentární a Achim asi v životě neviděl vodopád, ale jinak se mi to líbí. :-) Začíná to spaním ve škole, abychom získali chatu. Falkony s cukrem a solí nejsou moje práce. Slané palačinky s browncheese jsou fakt megahnusný.
www.youtube.com/w/...